Práce šlechtí, ale pozor na přepracování!

14.09.2018

Moje kamarádka mi vyprávěla, jak pracovala v jedné společnosti a když se v 18 hod. někdo zvedl, že jde již domů (ačkoliv už 30 min. měl přesčas) druzí se na něj dívali velmi pohoršlivě, kam tak brzy odchází. Vždycky mě takové situace přivedou k přemýšlení o tom, proč se lidé naučili takto "fungovat"?

Proč hodnotí přesčasy jako něco ctnostného a potřebného? Nebo se prostě jen bojí řečí druhých a tak raději sedí s nimi do večera u počítačů? Nebo je to tak velká pracovní přetíženost a oni se prostě neozvou a nechají si to vše líbit?


Svoboda jako nejvyšší hodnota

Pro mne vždycky byla nejvyšší hodnota svoboda. A v takovém životě přesčasů svobodu tedy znatelně postrádám. Pamatuji si jako dnes, když jsem byla po škole na jednom z prvním pohovorů a tam mi "pan vedoucí" vysvětloval, že když jde pro něj někdo pracovat, vyžaduje jeho veškerý čas a ten člověk vůbec nemá prostor na svůj osobní život. Byla jsem zcela v šoku, jak něco takového po někom vůbec může vyžadovat??? ... Tak tam jsem měla po této větě jasno, že s tímto pánem nikdy spolupracovat nechci. Tělo není uzpůsobené sedět celý den u počítače! Opravdu ne! Fyzioterapeuti říkají, že tělo má nejméně každých 20 min. změnit svoji polohu! A také pokud tedy již člověk sedí u počítače 8 hodin, pak se má hodinu hýbat!

Věřím, že lidé jsou mnohem výkonnější, pokud mají čas na oddych. Během pracovní doby si moci na chvíli zameditovat, zacvičit jógu! 

V Japonsku to již dávno pochopili! Lidé tam pracovali a pracovali a pak měli SAMOZŘEJMĚ zdravotní potíže. A nyní po vypršení pracovní doby zazvoní zvonec po celém pracovišti a všichni MUSÍ odejít domů! Kdo by zůstal, dostane pokutu!

Jitka Nesnídalová